Stručně řečeno je potřeba si zajistit IČO (identifikační číslo osoby) na Živnostenském úřadě. V následujícím textu je popsáno, jaké kroky jsou potřeba učinit k získání IČO a jaké povinnosti z toho plynou.

IČO lze vyřídit na jakémkoliv Živnostenském úřadě po vyplnění „Jednotného registračního formuláře“. Jednotný registrační formulář (JRF) nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musí učinit před vstupem do podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění a zdravotní pojišťovně. Lhůta úředníků na živnostenském úřadě pro administraci žádosti je 5 pracovních dnů, poté je přiděleno IČO.

V prvním kroku je potřeba vybrat předmět podnikání. Živnost volná je nejběžnější, obory jsou vyjmenované v Příloze č. 4 Živnostenského zákona (ŽZ). Obory živnosti volné jsou očíslovány od 1-80. Programátorské práce spadají pod číslo 56, grafické práce pod č. 62. Oborů si můžete zvolit libovolně mnoho. V Příloze č. 2 živnostenského zákona jsou vyjmenované živnosti vázané. Abychom získali vázanou živnost, musíme splňovat odbornou způsobilost, např. ukončené odborné vzdělání nebo rekvalifikaci, případně (pokud je to požadováno) i určitou délku praxe. Pokud ani tam svoji činnost nenajdeme, může patřit mezi řemeslné živnosti (Příloha č. 1 ŽZ) nebo mezi koncesované živnosti (Příloha č. 3 ŽZ).

Dopředu si také rozmyslete, kde bude vaše sídlo. Pokud nemáte vlastní prostory a nechcete mít sídlo u vás doma, můžete si pronajmout kancelář. Pak ale budete potřebovat souhlas majitele.

Založení živnosti stojí 1.000,-Kč. Je potřeba být bezúhonný, to si úřad ověří sám v trestním rejstříku a svéprávný, to je potřeba doložit občanským průkazem.

Rada pro Tebe: Není potřeba vyplňovat Jednotný registrační formulář v papírové podobě, úřednice na Živnostenském úřadě s vámi vyplní registraci rovnou do počítače. Na jednotlivé instituce se totiž musí údaje zaslat v elektronické podobě. Je však dobré vědět, jak formulář vypadá a co všechno za údaje se bude vyplňovat.

Na začátku podnikání je potřeba se registrovat k dani z příjmu fyzických osob na finančním úřadě dle adresy trvalého pobytu, registrovat se na zdravotní pojištění a na sociální pojištění. Ke všem třem institucím se lze zaregistrovat pomocí Jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě, tato registrace je povinná.

OSVČ na hlavní nebo vedlejší činnost?

U přihlášení k sociálnímu pojištění a ke zdravotnímu pojištění je třeba rozlišovat, zda budete OSVČ vykonávat jako hlavní činnost nebo jako vedlejší činnost. Od toho jsou potom odvozeny povinné měsíční zálohy!!! Je potřeba úřednici při vyplňování důrazně sdělit, zda budete podnikat na hlavní nebo vedlejší činnost.

Podnikání je považováno za hlavní činnost, pokud nejste nikde zaměstnaní, nedosahujete žádného jiného příjmu (např. Invalidního důchodu) a podnikání je pro vás jediným zdrojem příjmů.

Podnikání je považováno za vedlejší činnost, pokud jste zaměstnaní nebo pobíráte jiné příjmy (důchod, rodičovský příspěvek, mateřskou) nebo jste nezaopatřené dítě = student (do 26 let, podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání – je nutno doložit potvrzením o studiu). Obecně lze říci, aby mohlo být podnikání považováno za vedlejší činnost, musí existovat ještě nějaká hlavní činnost, která pokrývá zdravotní a sociální pojištění.

Nepovinná registrace je k plátcovství DPH, silniční dani (podmíněno vozidlem k podnikání) a k nemocenskému pojištění. Z nemocenského pojištění OSVČ dostane nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti, pokud si platíte nemocenské pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně před pracovní neschopností.

Spíš, než platit nemocenské pojištění doporučuji sjednat úrazové pojištění. Chřipku lze většinou za týden vyležet, úraz by mohl trvat déle a z úrazové pojistky jsou větší peníze než z nemocenského. Záleží však na konkrétních sjednaných podmínkách pojištění.

Co se musí platit státu, aneb jaké jsou povinnosti OSVČ?

  • Daň z příjmu fyzických osob (DPFO) (zálohy dle výše daně předchozího roku, 1x za rok přiznání )
  • Zdravotní pojištění (měsíční zálohy, 1x za rok vyrovnání)
  • Sociální pojištění (měsíční zálohy, 1x za rok vyrovnání)

 

1) Daň z příjmu fyzických osob

Jednou za rok je potřeba sestavit daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob a uhradit daňovou povinnost. Daňovým obdobím je kalendářní rok a daní se celosvětové příjmy za dané období. Daňové přiznání je potřeba sestavit, odevzdat a uhradit do 31.3. následujícího roku.

Základ daně je stanoven jako příjmy ponížené o výdaje, které jsou prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, případně se uplatní daňové paušály (výdaje procentem z příjmů dle druhu příjmu – 30%, 40%, 60% a 80%).

Rada pro Tebe: Pro příjmy z podnikání je dobré si zřídit zvláštní bankovní účet, kam budou chodit jen zdanitelné příjmy (z podnikání). To znamená, že z bankovního výpisu k 31.12.201x se zjistí suma zdanitelných příjmů za daný rok.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 % ze základu daně. Základ daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pokud je základ daně vyšší než limit 1.672.080,- CZK, tak se ještě z částky nad limit odvádí solidární daň ve výši 7 %.

2) Zdravotní pojištění

OSVČ na hlavní činnost v 1. roce musí platit měsíčně povinné minimální zálohy na zdravotní pojištění, což je pro rok 2020 částka 2.352,- CZK. (Minimální zálohy jsou stanoveny dle průměrné mzdy v ČR, která je pro rok 2020 34.125,- CZK). Zálohy se platí do 8. dne následujícího měsíce.

OSVČ na vedlejší činnost v 1. roce výdělečné činnosti neodvádí zálohy na zdravotním pojištění. O skutečnosti, že je výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, je však nutné příslušnou zdravotní pojišťovnu informovat. Zdravotní pojištění se doplatí za rok jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku.

Na konci roku je potřeba podat na zdravotní pojišťovnu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, kde jsou uvedeny skutečné dosažené příjmy. Ze skutečných příjmů se vypočte přesná částka, kolik mělo být uhrazeno. Pokud je na zálohách uhrazeno více, přeplatek je vrácen, v opačném případě je potřeba uhradit nedoplatek.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ musí být podáno do konce dubna následujícího roku. Doplatek pojistného za rok 2020 je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, nebo měl být podán Přehled za rok 2020.

Zdravotní pojištění = základ daně x 50 % x 13,5 %

V dalších letech se zálohy na zdravotní pojištění stanoví dle výše dosaženého příjmu předchozího roku, nebo je výše dána minimem pro daný rok. (to platí jak pro vedlejší, tak pro hlavní činnost).

Pokud je vedlejší činnost z titulu zaměstnání, kde zaměstnavatel odvede pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pak se zálohy platit nemusí (zálohy jsou v nulové výši, musíme však tuto skutečnost nahlásit pojišťovně).
Pokud pojistné platí stát a jedná se o vedlejší činnost, pak platíme zálohy jen podle zisku z předešlého roku, minimální záloha pro nás neplatí (třeba i 30 Kč měsíčně).

3) Sociální pojištění

OSVČ na hlavní činnost v 1. roce musí platit měsíčně povinné minimální zálohy na sociální pojištění, což je pro rok 2020 částka 2.544,- CZK. Minimální zálohy jsou stanoveny dle průměrné mzdy v ČR, která je pro rok 2020 34.125,- CZK. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí.

OSVČ na vedlejší činnost v 1. roce nemusí platit zálohy na sociální pojištění. Případný doplatek je proveden až po podání přehledu pro správu sociálního zabezpečení – podle dosaženého zisku.

Na konci roku je potřeba podat na místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, kde jsou uvedeny skutečné dosažené příjmy. Ze skutečných příjmů se vypočte přesná částka, kolik mělo být uhrazeno. Pokud je na zálohách uhrazeno více, přeplatek je vrácen, v opačném případě je potřeba uhradit nedoplatit.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ musí být podán do konce dubna následujícího roku. Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do 8. dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.

Sociální pojištění = základ daně x 50 % x 29,2 %

Strop pro platbu sociálního pojištění činí 48násobek průměrné mzdy dle MPSV. Pro rok 2020 je tedy maximální vyměřovací základ 1.672.080,- CZK.

V dalších letech u hlavní činnosti se zálohy na sociální pojištění stanoví dle výše předchozího roku, nebo je výše dána minimem pro daný rok.

U vedlejší činnosti pokud zisk z podnikání v rámci vedlejší činnosti nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2020 dělá 83 603 korun, neplatí se v následujícím roce zálohy na sociální pojištění.

Shrnutí:

  • IČO se vyřizuje na živnostenském úřadě, za poplatek 1.000 Kč, je potřeba mít s sebou občanku
  • je potřeba znát předmět podnikání dle Přílohy č. 4 Živnostenského zákona
  • pokud požadujete OSVČ na vedlejší činnost, je potřeba doložit tuto skutečnost (potvrzení o studiu, potvrzení o výplatě mateřské nebo rodičovské, zaměstnanecká smlouva, potvrzení o výplatě důchodu…)
  • je potřeba se zaregistrovat u finančního úřadu k dani z příjmu fyzických osob, ke správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, vše lze udělat na živnostenském úřadě na základě JRF
  • od měsíce přidělení IČO čísla je potřeba platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pokud je podnikání hlavní činností

Více info v následujících odkazech, které jsem použila při psaní článku:
www.jakpodnikat.cz, www.penize.cz, www.finance.cz

S případnými dotazy mě můžete kontaktovat. V případě zájmu vám zpracuji daňové přiznání a přehledy pro OSSZ a ZP.